Plíseň v bytě na zdi

Stále bojujeme s plísní v bytě. Přes léto byla situace s ohledem na počasí mnohem lepší, ale s nastupujícím podzimem a zvyšující se vlhkostí vzduchu nás plíseň zase začíná pořádně zlobit. Ze zkušeností s kamenným domem našich rodičů víme, že vyschnutí kamenného domu, kde pár (desítek) let nikdy nebydlel, trvá zhruba dva až tři roky.

plisen-na-zdi

Doposud provedená opatření proti vlhkosti

Na vlhkost jsme mysleli od samého začátku rekonstrukce. Otloukli jsme všechny původní vnitřní omítky, natáhli nové sanační do poloviny výšky všech zdí. Do barvy jsme namíchali speciální přípravek proti plísni, přesto se plíseň objevila zhruba tři týdny po nastěhování. Na jaře jsme se vrhli na hydroizolaci základů domu. Docela jsme rádi, že jsme se rozumně rozhodli zatím neměnit stará děravá špaletová okna za ta plastová alespoň do té doby, než se vlhkost zlepší. Různě po domě jsou rozmístěné pohlcovače vlhkosti (např. Ceresit proti vlhkosti), ale ty bychom mohli doplňovat každý týden. Tam, kde se plíseň objeví, používáme Savo proti plísni, které se osvědčilo zatím nejvíce. Na některých místech se nám plíseň v souvislosti s postupným zmenšováním se vlhkosti zdiva podařilo vymýtit, ale např. v ložnici nás plíseň i skoro po roce stále poráží.

Nedávno jsme si domů pořídili novou meteostanici, která měří i vlhkost vzduchu. Jak jsme začali tyto hodnoty sledovat, začali jsme vzdušnou vlhkost trochu víc řešit.

Optimální vlhkost v bytě

Jako optimální vlhkost v bytě (rozumějte vlhkost vzduchu) se obvykle uvádí údaj 40 – 60 %. Vlhkost v domě je v každé místnosti trochu jiná, ale většinou neklesne pod 60 %. Nejhorší je ložnice, kde je aktuálně vlhkost cca 80 %. Vlhkost lze účinně snižovat topením a větráním. I v říjnovém počasí (venku docela zima i vlhko) lze ložnici zhruba po 4 hodinách  větrání dostat na 55 – 60 %. S nastupující zimou to bude ale s větráním asi horší, takže jsme se rozhodli pro pořízení elektrického vysoušeče vlhkosti. S použitím půjčeného odvlhčovače jsme během rekonstrukce měli dobré zkušenosti.

Pořídili jsme pohlcovač značky Pro Klima.
odvlhcovacvysousec

 

 

 

 

 

 

 

 

Parametry byly při pořizování dost důležité, tento odvlhčovač zvládne během 24 hodin vytáhnout 10 l vody, má příkon jen 300 W, takže žádná tragédie. Nádobka na vodu je o objemu 2 litry, což stihne nakapat zruba přes noc.

Oproti tomu půjčenému má sice o něco menší výkon, ale také provozní náklady a velikostí je zhruba poloviční. Je na kolečkách, takže manipulace mezi pokoji v domě je opravdu snadná.

Chytrá houba proti plísni

Jelikož v ložnici Savo nepomohlo k úplné likvidaci plísně, která se zhruba v měsíčních intervalech stále vrací, rozhodli jsme se vyzkoušet něco úplně nového (a chytrého).

Někde jsme slyšeli o speciálním organismu, který se živí plísní. Po hledání na internetu jsem ho konečně našla. Jedná se o Pythium oligandrum, druh oomycety (něco jako houba). Používá se na boj proti plísním u zemědělských rostlin, v chovatelství i na plísňová onemocnění organismu.

Na boj proti plísni v bytě se v Čechách se prodává jako tzv. chytrá houba. Jedná se o biologický preparát, podobně jako třeba aktivní bakterie do septiku. Koupíte ji vysušenou v pytlíku, nastartujete ji zalitím vodou a pak už jen stačí nanést na plíseň na zdi.

Aplikace probíhá ve dvou krocích (balení obsahuje dva sáčky). První sáček se aktivuje v 10 – 15 litrech vody a aplikuje se ne zeď (houbičkou, válečkem, atp.).  Zeď se nechá zaschnout. Druhý sáček se aktivuje asi jen v litru a půl vody a aplikuje se na první vrstvu. Chytrá houba se pak plísní na zdi jednoduše živí. Když ji všechnu sní, počká si na zdi v klidovém stádiu, dokud se neobjeví nějaká nová plíseň na zdi. Dle návodu máme výrazné zlepšení pocítit půl roku až rok od aplikace, takže uvidíme.

Po aplikaci se samozřejmě nesmí používat jakékoliv chemické přípravky na likvidaci plísní, vč. fungicidních barev.

Related posts